Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 15.11.2017, žádost o informace NAJDETE ZDE
Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6, přechodně Rehabilitační sanatorium – Lázně Darkov, Čsl. armády 2954/2, 733 12 Karviná - Hranice, zastoupen v žalobním řízení asociací Cannabis is The Cure,z.s. , datová schránka ID 4ex7c9p
Dušan
Dvořák, nar. 12. 1.1962, 798 55 Ospělov 6, předseda správní
rady zmocněné asociace Cannabis
is The Cure,z.s. IČ:
266 70 232, ID 4ex7c9p , Přichystalova 180/14, 77900 Olomouc
Obvodní
soud pro Prahu 10
č.j.
67 Nc 8008/2017
na
vědomí
Nejvyšší
soud ČR k
případnému ustanovení advokáta z moci úřední
Věc:
Urgentní
vydání informací a ustanovení advokáta ex officio k podání
dovolání Nejvyššímu soudu ČR na usnesení Obvodního soud pro
Prahu 10 ze dne 24.4.207 a 14.7.2017 č.j. 67 Nc 8008/2017 a usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 a 11.9.2017 č.j. 11
Co 246/2017
-viz
doložení přílohy a rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze
dne 21.11.2017 č,´.j. 53 Si 83/2017 a Městského soudu v Praze dne
20.11.2017 č.j. Si 1532/2017
Odůvodnění
naléhavosti vydání informaci a ustanovení advokáta pro podání
dovolání:
-
Dne 12.10.2017 dovolatel obdržel usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11 Co 246/2017. Dovolatel usnesení obdržel v době rehabilitace po těžkém úrazu (operace dne 24.9.2017, nemocnice Šumperk do 15.11.2017 Rehabilitační sanatorium Karviná, Darkov) Skrze telefon a internet se dovolateli nepodařilo získat do dne 21.11. 2017 žáného z pěti advokátů, se kterými podání dovolání projednával pro jejich zaneprázdněnost. Česká advokátní komora odmítá dovolateli přidělit advokáta dlouhodobě od 14.7. 2016 v civilních, správních a trestních řízeních, naposledy dne 18.8.2017 č.j. 10.99-000021/17 a dne 17.9. 2017 č.j. 10.99-000021/17 Advokáta z moci úřední požádala pro dovolatele zmocněná asociace Cannabis is The Cure, z.s. Obvodní soud pro Prahu 10 dne 15.11.2017 společně s žádostí o vydání informací z předmětného spisu. Informace ze spisu žádal dovolatel Obvodní soud pro Prahu 10 vydat dne 23.10.2010 a dne 3.11.2017, což je pravděpodobně Obvodním soudem pro Prahu 10 dosud vyřizováno.
-
Teprve dne 17.11. 2017 však dovolatel v rámci urgence žádosti o vydání informace obdržel pro dovolání potřebné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11 Co 246/2017, a to skrze rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 16.11.2017 č.j. Si 1532/2017, v němž se dovolatel dozvěděl, že Městský soud v Praze důkazní listiny ponechal na Městském soudu v Praze a nepředal je do spisu č.j. 67 Nc 8008/2017 vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10. Konkrétně jde o o originály rozhodnutí kárných podnětů, stížností, odvolaní a žádosti o informace členů výzkumu Konopí je lék (právnických a fyzických osob) Ústavního soudu ČR pod č.j. SPR ÚS 3/2016, SPR ÚS 92/2016, SPR ÚS 155/2016, SPR ÚS 294/2016, SPR ÚS 312/2016, SPR ÚS 433/2016, SPR ÚS ¨885/2016, dále analogická rozhodnutí nejvyššího státního zastupitelství pod č.j. 3 SPR 24 / 2016, 1 NZN 412/2016, 6 NZN 807/2016, 6 NZN 1278/2016, 6 NZN 1303/2016, 6 NZN 2550/2016 a 1 SIN 21/2016, 1 SIN 49/2016, 1 SIN 58/2016,, 1 SIN 67/2016,1 SIN 110/2016, 1 SIN 111/2016, 1 SIN 113/2016, dále Nejvyššího soudu pod č.j. S 265/2016, S 316/2016, S 456/2016, 1 Ntn 170/2016, SM 244/2016, SM 254/2016, SM 259/2016, SM 308/2016, 1 Zin 91/2016, 1 Zin 96/2016, 1 Zin 99/2016, 1 Zin 139/2016,1 Zin 170/2016, 1 Zin 177/2016, 1 Zin 179/2016,1 Zin 183/2016
-
Dovolatel z důvodu nevydání důležitých informací pro úspěšně vedené dovolání žádá Obvodního soudu pro Prahu 10, ev. Nejvyšší soud ČR, aby
I.
termín podání dovolání na usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2017 č.j. 11
Co 246/2017
prodloužil na dva měsíce ode dne 17.11.2017 a Městský soud v
Praze do spisu doložil potřebné výše uvedené důkazní listiny,
kdy důvoděm prodložení lhůty je kromě zdravorního omezení
rovněž fakt, že dovolatel obdržel do datové schránky usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 č.j. 11
Co 246/2017 teprve dne 17.11.2017.
nebo
II.
aby
mu z moci úřední Obvodní soud pro Prahu 10, ev. Nejvyšší soud
ČR ustanovili advokáta k dovolacímu řízení.
-
Dolování je přípustné, protože dle názoru dovolatele neobsahuje podle § 237 o.s..ř. nepřípustné dovolací důvody.
-
K dovolacím důvodům dle § 237 o.s.ř.: Žaloba vedená u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod č.j. 67 Nc 8008/2017 byla od 10.3.2016 projednávana a vydána usnesení řadou soudů, konkrétně - jak je také uvedeno v usnesení Městského soudu v Praze č.j. 11 Co 246/2017 ze dne 11.9.2017 s čísly jednacími - Okresním soudem v Olomouci, Krajským soudem v Ostravě, pobočka v Olomouci, prošla řadou rozhodnutí a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 a následnými usneseními a rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 10 a na závěr opakovanými usneseními a v roce 2016/2017 cca deseti rozhodnutími Městského soudu v Praze. V žádném z rozhodnutí a usnesení výše uvedených soudů však nebylo odůvodněno, z jakého důvodu není věc prvoinstančně projednávána Městským soudem v Praze, když bylo žalobcem napadáno také porušení zákony garantovaných práv zřizovatelů Edukativní konopné kliniky označených řadou ustanovení § 9, odst. 2 o.s.ř. určující Městský soud v Praze k provinstančnímu projednání žaloby, přestože soudy k tomuto určení soudu dovolatele vyzývaly, což ten vždy učinil. Dovolatel od 23.10. 2017 žádá znát informaci, z jakého důvodu Obvodní soud pro Prahu 10 (a také Obvodní soud pro Prahu 3) v žalobním řízení nepředali žalobu pro prvoinstanční projednání Městskému soudu v Praze, když Městský soud v Praze odmítl pochybení jakkoliv uznat.
-
K dovolacím důvodům dle § 237 o.s.ř.: Teprve dne 6.10.2017 Městský soud v Praze pod č.j. Si 1532/2017 dovolateli zastoupenému asociací Cannabis is The Cure,z.s. sdělil více než 3 měsíce marně žádané číslo jednací žaloby č.j. 11 Co 246/2017 a mylně uvedl, že žaloba obživlá dne 7.9.2017 dosud nebyla rozhodnuta (byla rozhodnuta 11.9.2017), přestože číslo jednací Městský soud znal nejpozději ode dne 18.5.2016 a s dovolatelem v jiných věcech komunikoval a vydával rozhodnutí/sdělení. Źalobce tak nemohl Městskému soudu v Praze řádně označit a podat prvoinstanční žalobní rozhodnutí a zaplatiti dle výzvy soudu soudní poplatek a spis č.j. 11 Co 246/2017 toliko označit důkazní sbírkou listin. V rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 16.11.2017 č.j. Si 1532/2017 opětovně není jakkoliv odůvodněno pochybení s nevydáním informací a nepředáním stížnosti na nevydání informací čísla žaloby č.j. 11 Co 246/2017 Ministerstvu spravedlnosti ČR. Ministerstvo spravedlnosti dne 18.10. 2017 pod čj. MSP-746/2017-OSV-OS/4 považovalo ke stěžovanému nezákonnému jednání Městského soudu v Praze za postačující, že Městský soud v Praze informaci vydal dne 6.10.2017, čili tři měsíce měsíce po termínu vydání rozhodnutí dle zákona o svobodném přístupu k informacím, k nepředání stížnosti na nevydání čísla žaloby č.j. 11 Co 246/2017 Městským souem v Praze se ministerstvo vůbec nevyjádřilo, přestože je takové jednání rovněž nezákonné a porušuje správní řád i zákon o svobodném přístupu k informacím. Sdělení Městského soudu v Praze dne 18.10.2017 č.j. Si 1532/2017, že marné a opakované žádosti o informace, pod jakým číslem jednacím je žaloba ( č.j. 11 Co 246/2017) u Městského soudu v Praze vedena, byly vkládány do spisu č.j. 11 Co 246/2017 za naprosto vědomé obcházení zákona a vědomé poškozování práv žalobce.
-
K dovolacím důvodům dle § 237 o.s.ř.: V žádném z rozhodnutí nebo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10 v předmětné žalobě není odůvodněno mylné usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, které bylo dovolatelem a asociací napadáno pro rozpor se zákonem, a totiž, že je údajně zákonné a v souladu s právem, pokud dovolatel nemohl být zastoupen asociací Cannabis is The Cure,z.s. IČ: 266 70 232, ID 4ex7c9p, Přichystalova 180/14, 77900 Olomouc, kterou k tomuto zastoupení písemně zmocnil a asociace v souladu s § 441 o.z., § 50tr. ř. a § 26, odst. 3 zmocnění zmocněnou osobou přijala a doložila oprávnění (registrované stanovy) a dlouhodobou diskriminaci odvolatele justicí i exekutivou ve věcech ochrany před diskriminací na základě náboženství, víry, světového názoru a zdravotního postižení dovolatele. Takovéto nezákonné jednání obecní a odvolací justice a obecních a odvolacích státních zastupitelství vůči dovolateli odmítl jako zákonné Nejvyšší soud České republiky rozsudkem dne 23.2.2012 č.j. 3 Tz 1/2012, kdy vůči dovolateli - na popud stížnosti členů asociace Cannabis is The Cure,z.s. ministru spravedlnosti bylo následně doloženo, že byl - porušen Okresním státním zastupitelstvím v Prostějově zákon v ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř. a nález Ústavního soudu č. 45/2005 Sb. a usnesením Nejvyššího soudu ČR dne 10.12.2014 č.j. 6 Tdo 1493/2014, kdy byl vůči dovolateli a namítající asociaci Cannabis is The Cure,z.s. porušen Okresním soudem v Prostějově zákon v ustanovení § 265b odst. 2 písm. c) tr. ř. ve spojení s nerespektováním a ignorováním § 134 tr. ř. při porušení ustanovení § 36a odst. 1 písm. c) tr. ř., a § 36 odst. 2 tr. ř.). Dále uveďme usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4.10.2017 č.j. 3T 131/2017- 249, kdy měla asociace Cannabis is The Cure, z.s. prostějovskou policií od 17.10.2017 zabrán NTB - k dalšímu a od roku 2010 každoročnímu trestnímu řízení s dovolatelem za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv - notebook se spisy dovolatele a členů asociace ve výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) dle § 145 odst. 2 tr. řádu NTB nedůvodně přisuzovaný dovolateli a dle § 80 odst. 1 byla policie je povinna asociaci Cannabis is The Cure,z.s. zabraný NTB vydat, což dosud neučinila přes tři stížnosti na průtahy a sdělení ze dne 17.10.2016 o vlastnictví NTB). Je možné doložit řady dalších usnesení Okresního soudu v Olomouci, Obvodního soudu na Praze 3 a Okresního soudu v Prostějově od roku 2012 do roku 2017 k nedůvodnosti omezování právní způsobilosti dovolatele a pokusů justice zavřít dovolatele v psychiatrickém ústavu dle návrhu zcela nepravdivě jednajících znalců, kteří se souhlasem soudu vědomě porušovali § 107 tr. řádu a namísto odborného posouzení se věnovali právním otázkám dovolatele
-
K dovolacím důvodům dle § 237 o.s.ř.: Dle dovolatele jednal dosud Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v trestních sporech vůči dovolateli v rozporu s čl. 267 Smlouvy o fungování Společenství, nejvyššímu soudu opakovaně doloženou judikaturou ESLP a Soudního dvora a nálezy Ústavního soudu, když dovolatel od roku 2010 (s více než 10 advokáty) žádal předat Soudnímu dvoru předběžné otázky ve věci neoznámení výroby konopí jako léku a žádal porušení práva Společenství neoznámením novelizace § 8 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. projednat Soudním dvorem. Nejvyšší soud ve sporech dovolatele za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv ode dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 dosud (naposledy dne 30.5.2016 č.j. 6 Tdo 323/2016) vědomě nepravdivě dovolateli v usneseních uváděl, že zákon o návykových látkách ve věci výroby jako léku není technickým předpisem ve smyslu Směrnice 98/34/ES a nepodléhá notifikaci, protože konopí je prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství. Teprve dne 5.10.2017 Ústavní soud ČR v bodu 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 k otázce nevymahatelnosti neoznámené novely č. 50/2013 Sb. (zákon konopí do lékáren) ústavní soud explicitně uvedl, že zákon o návykových látkách ve věci výrob konopí jako léku je de iure technickým předpisem a podléhá oznamovací povinnosti dle práva Společenství i v trestních sporech, aniž se však ústavní soud jakkoliv vyrovnal s dovolatelem opakovaně napadanou nevymahatelností novely výroby konopí jako léku od první obžaloby dovolatele (OS v Prostějově č.j. 2 T 104/2010) novelou č. 141/2009 Sb. vztahující se na všechna trestní řízení a obvinění dovolatele od 1.1.2010, kdy byl do účinnosti novely č. 50 /2013 Sb. dne 1.4.2014 dovolatel každý rok (4 x Policií ČR a OSZ v Prostějově obviněn) za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv pro výzkum Konopí je lék (Cannabis is The Cure) a 1 x obviněn Policií ČR a OSZ na Praze 1 u OS na Praze 1 (č.j. ), že v krajní nouzi poukázal na trestnou činnost exekutivců a poslanců odpovědných za Společenství do databáze TRIS neoznámené novelizace výroby konopí jako léku novelami č. 141/2009 Sb. a č. 50/2013 Sb.
-
Na okraj dovolání doložme důsledky jednání mj. také soudkyně OS pro Prahu 3 JUDr. Markéty Písaříkové žalované u Městského soudu v Praze pod č.j. 11 Co 246/2017 za zjevně neůvodný a účelový návrh na omezení právní způsobilosti dovolatele dne 4.9.2012.: Předvolání obžalovaného k hlavnímu líčení: Okresní soud v Prostějově dne 11.10.2017 č.j. 3 T 131/2017 v trestní věci proti dovolateli pro opakovaný trestný čin nedovolené výroby konopných drog/léčiv – nyní v roce 2016 - uvedl: Hlavní líčení o obžalobě (návrhu na potrestání), která Vám byla dříve zaslána, se bude konat dne 19.12.2017 v 12:45 hod. u podepsaného soudu v jednací síni 21 - II. poschodí.
-
Dále: Krajský soud v Brně dne 16.11.201 pod č.j. 7To 362/2017 dovolateli uvedl, že veřejné zasedání o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 25.5.2017 jednací číslo 11T 130/2016v v trestní věci proti dovolateli pro opakovaný trestný čin nedovolené výroby konopných drog/léčiv se bude konat dne 07.12.2017 v 09:00 hod. u Krajského soudu v Brně v místnosti č. dv. 318, Rooseveltova ul./ III. patro
-
K tomu dodejme: Usnesením Okresního soudu v Prostějově dne 5.10.2017 číslo jednací: 3 T 131/2017-368 o námitce podjatosti rozhodl Okresní soud v Prostějově v hlavním líčení v trestní věci nepřítomného obžalovaného dovolatele a nepřítomného majitele exekuovaných majetků Cannabis is The Cure,z.s., kteří podjatost namítali, že podle § 31 odst. 1 trestního řádu není předsedkyně senátu JUDr. Adéla Pluskalová podjatá, proti čemuž podal žalovaný stížnost, neboť kromě jiného usnesením Okresního soudu v Prostějově dne 4.10.2017 č.j. 3T 131/2017- 249 byl prostějovskou policií od 17.10.2016 zabraný NTB po roce stěžovaných průtahů soudem určený jako majetek asociace Cannabis is The Cure, z.s. (avšak k vlastnictví konopí a jeho produktů asociací Cannabis is The Cure,z.s. se soud vůbec nevyjádřil) a NTB byl údajně s pochybnostmi dle § 145 odst. 2 tr. řádu nedůvodně přisuzovaný dovolateli. Dle § 80 odst. 1 tr.ř. byla usnesením soudu policie je povinna asociaci Cannabis is The Cure,z.s. zabraný NTB vydat.
-
Protože je jiným zamítavým usnesením vůči dovolateli ve věci nepovolení obnovy řízení za obvinění za nedovolenou výrobu konopných drog a ochranné opatření zabrání úrody léčivého konopí pro výzkum Konopí je lék (Cannabis is The Cure) v letech 2011 a 2012 ani odvolacím Krajským soudem v Brně ze dne 30.8.2017 č.j. 5 To 297/2017 opětovně neprojednáno stěžované porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 267 a 34 Smlouvy o fungování Společenství Okresním státním zastupitelstvím a Okresním soudem v Prostějově, dovolatel připravuje další dovolání, ve kterém je k neprojednaným námitkám a podjatosti soudců Okresního soudu v Prostějově (2010 -2017) a stížnosti na usnesení o podjatosti Okresního soudu v Prostějově ze dne 20.2.2017 č.j. 11 T 130 /2016 a odvolání na opětovný odsuzující rozsudek Okresního soudu ze dne 25.5. 2017 č.j. 11 T 130 /2016 uvedeno:
-
V souladu s ust. 255 odst. 2 trestního řádu obviněný odvolacímu Krajskému soudu v Brně navrhuje, aby všechna výše uvedená řízení projednávaná u Okresního soud v Prostějově pod číslem jednacím 11 T 130 /2016 a 3 T 131/2017 ve věci nedovolené výroby konopných léčiv/drog zastavil a předložil věc Ústavnímu soudu ČR k projednání, neboť dne 5.10. 2017 ústavní soud v bodě 34 usnesení č.j. III. ÚS 3354/16 vyslovil, že zákon o návykových látkách je v ustanoveních pěstování a výroby konopí jako léku (§ 8, 15, 24 a dle názoru obviněného též § 29 ve spojení s § 5 odst. 5 do i po přijetí novely č. 50/2013 Sb.) v souladu se Směrnicí 98/34 technickým předpisem dle práva Společenství a podléhá notifikaci do databáze TRIS, což se u novelizace výroby konopných léčiv (novelizace §§ 8 a 24 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. a zákonem č.50/2013 Sb.) nestalo a předpis je nevymahatelný.
-
Citujme ústavní soud, bod 34 usnesení ze dne 5.10.2017 č.j. III. ÚS 3354/16 :„O technický předpis v tomto smyslu totiž v případě zákona o návykových látkách de iure jde. Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie (resp. dřívějšího Evropského soudního dvora), notifikační povinnost dle směrnice Evropského parlamentu se uplatňuje i v trestním řízení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 16. 6. 1998 ve věci Lemmens č. C-226/97, § 20) a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského parlamentu kvalifikovat lze.“
-
K tomu: Soudkyně Okresního soudu v Prostějově JUDr. Šárka Dušková (11 T 130 /2016), která obviněného odsoudila v rozporu s právem na spravedlivý proces, udělením trestu toliko na základě zákona, principu presumpce neviny, odsouzení na základě důkazů a v případě pochybností nejednala ve prospěch obviněného a nesouhlasila s projednáním námitek, které obviněný k netrestnosti skutku předložil včetně nevyslyšení svědků, které odvolatel žádal ke své obhajobě předvolat, navrhovala dne 20.2.2017 v hlavním líčení svědčícímu policistovi - znalci změnit důkazy z přípravného řízení tykající se zjištění obsahu THC v exekuovaných odrůdách konopí z ospělovské výzkumnické farmy, která je od 18.8.20109 – 4.9.2017 každoročně s presumpcí viny konfiskována a odvolatel následně obviněn za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv. Jak bylo obecnímu i odvolacímu soudu opakovaně doloženo na důkazech, jihomoravská policie měří obsah THC v konopí s rozdílem ve výsledku u stejných odrůd konopí více než 50%! od severomoravské policie (OKTE Frýdek Místek) ! Soudkyně JUDr. Šárka Dušková vůbec neprojednala také doložené porušení č.l. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech, resp. porušení §§ 401 a 149 odst. 4 trestního zákoníku, které do spisu k projednání doložilo opakovaně také Krajské státní zastupitelství v Brně, nejen obviněný a jeho zmocněnec (advokát). Netrestnost skutku v souladu s dále doložili poškození účastníci výzkumu v zastoupení asociace Cannabis is The Cure,z.s.
-
Ke stížnosti na nevyloučení se soudkyně Okresního soudu v Prostějově dne 5.10.2017 č.j 3 T 131/2017 JUDr. Adély Pluskalové :
-
Přestože JUDr. Adéla Pluskalová (č.j. 3 T 131/2017) opakovaně rozhodovala o domovních prohlídkách a exekucích výzkumnické farmy v Ospělově v majetcích dovolatele a tedy měla osobní zájem na doložení oprávněnosti svého rozhodnutí, opakovaně se společně se státním zástupcem OSZ v Prostějově Mgr. Černíkem v rozporu s trestním řádem a ustanoveními § 2 odst. 2 a 3, § 3 odst. 1 a 2, § 30 odst. 1, § 33 odst. 1, § 36 odst. 2, § 36a odst. 1, písm c) , odst. 2 písm c), § 42 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 a 3, § 50 odst. 1, § 51a odst. 1 a a b, § 280 odst. 1 a 5 trestního řádu nevyloučila z řízení v této věci a jednala tak opakovaně v analogických soudních řízeních. Důkaz: První obvinění dovolatele za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv k výzkumu Konopí je lék projednávané soudkyní Okresního soudu v Prostějově Mgr. Ivonou Otrubovou pod č.j. 2 T 104/2010 bylo vydáno na příkaz k domovní prohlídce vydaný právě JUDr. Adélou Pluskalovou dne 17.8.2009 č.j. 0Nt 815/2009 a realizovaný 18.8.2011 se ztrátou 90% zkonfiskovaného majetku a tragickými následky na členech výzkumu. Naopak v analogickém řízení, ze kterého je žádána vyloučit, č.j. 3 T 131/2017 , podala naopak příkaz k domovní prohlídce a exekucím majetků z výzkumnické farmy v Ospělově soudkyně Mgr. Ivona Otrubová, která 27.10.2010 č.j. 2T104/2010 odsoudila dovolatele/stěžovatele/odvolatele v prvním trestním řízení s nepravdivým tvrzením ústavního, nejvyššího a odvolacího soudu, že konopí je prekurzor a nenotifikovaný předpis výroby konopných léčiv novelou 141/ 2009 Sb. nepodléhá směrnici 98/34/ES a není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku. Další soudkyní Okresního soudu v Prostějově, která v letech 2009 – 2017 nařizovala exekuce majetků, obvinění a potrestání dovolatele byla JUDr. Karin Vrchová, předsedové Okresního soudu v Prostějově a Krajského soudu v Brně vždy odmítali seznat důvodnými kárné podněty a 15 marných žádostí o policejní ochranu policejnímu prezidentovi, stejně tak všechny stupně státních zastupitelství odmítali zahájit policejní prošetření tragických důsledků na členech výzkumu Konopí je lék kvalifikovaných také lékaři jako trestný čin dle ustanovení § 149 odst. 4 trestního zákoníku.
-
Od prvního trestního řízení zakončeného odsuzujícím rozsudkem a posléze na návrh OSZ v Prostějově stažením žaloby pro údajnou nepříčetnost dovolatele dne 6.8.2013 č.j. 2 T 104/2010 (analogicky u OSZ pro Prahu 1) byl dovolatel prohlašován za nepříčetného a od 30.7.2012 docházelo na návrhy OSZ a OS v Prostějově k ochranným opatřením zabrání majetků ze všech následných exekucí výzkumnické farmy v Ospělově v letech 2010, 2011 a 2012 a dovolatel byl prohlašován za právně nezpůsobilého v trestním řízení doložit, že pěti nevládními organizacemi zapojenými do výzkumu opakovaně oznámené porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství je nutné projednat tomu oprávněným Soudním dvorem a odvolacím, dovolacím ev. Ústavním soudem České republiky, což se dosud nikdy nestalo, ač se tohoto dovolatel se členy výzkumu opakovaně marně domáhal u Evropského soudu pro lidská práva (10x) a ústavního soudu (10x).
-
Rozhodnutí soudkyně Okresního soudu v Prostějově JUDr. Adély Pluskalové vůči dovolateli ze dne 17.4.2014 č.j. 3 Nt 1151/2014-73 bylo zamítnuto nejvyšším soudem dne 10.12.2017 č.j. 6 Tdo 1493/2014, neboť soudkyně v rozporu s trestním řádem odmítala přijmout zmocnění k zastupování dovolatele, viz http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/19D64783637D681CC1257DDA00534401?openDocument&Highlight=0,null,
-
Dne 31.05.2016 čj. 6 Tdo 323/2016 odmítl Nejvyšší soud ČR dovolání dovolatele na usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne č.j. 3 Nt 1151/2014 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2015, č.j.. 5 To 317/2015, viz http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/F92B98E68A020653C125802600471804?openDocument&Highlight=0,null, Dne 10.2016 podaná ústavní stížnost dovolatele č.j. III. ÚS 3354/2016 na uvedené usnesení nejvyššího soudu ze dne 31.05.2016 čj. 6 Tdo 323/2016 byla dne 5.10.2017 usnesením č.j. III. ÚS 3354/16 ústavním soudem odmítnuta, aniž se opětovně ústavní soud jakkoliv vyrovnal s neoznámenou novelizací výroby konopí jako léku novelou č. 141/2009 Sb. a porušením čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství.
-
Vzhledem k tomu, že analogický právní spor dovolatele u Okresního soudu v Prostějově čj. 3 Nt 1151/2014 a č.j. 2 Nt 1151/2014 na nepovolení obnovy řízení byl rozhodnutím Okresního soudu v Prostějově sloučen, odkažme také na odmítavé usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.05.2015 č.j. 11 Tdo 181/2015 na usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 9.4.2014 čj. 2 Nt 1151/2014 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2014, č. j. 8 To 198/2014, viz http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B60350FC0F7265FFC1257E9E0046C747?openDocument&Highlight=0,null,
-
Dále: Přestože bylo opakovaně doloženo znalci (30.7.2013 – 28.8.2016) a dvěma znaleckými ústavy (8.8.2015 a 12.12.2016), že konopí není prekurzor a problém dovolatele není psychiatrický, ale právní, od 3.1.2017 odmítají žalobci na OSZ na Praze 1 (JUDr. Gallková) a OSZ v Prostějově (Mgr. Černík) projednat návrhy obnov v přípravném trestním řízení dne 30.7. 2012 stažených obžalob pro údajnou nepříčetnost dovolatele u Obvodního soudu pro Prahu 1 (č.j.6 T 21/ 2012 ) a Okresního soudu v Prostějově (č.j. 2T65/2011 ) na základě nepravdivého posudku znalce MUDr. Jiřího Bilíka vypracovaného na popud Obvodního soudu pro Prahu 1 a Okresního soudu v Prostějově dne 30.6.2012, který se dle názoru odvolatele, advokátů a znalců a znaleckého ústavu v rozporu s § 107 trestního řádu věnoval právním otázkám a nikoliv znaleckému zkoumání duševního stavu dovolatele v době skutku, za který byl dovolatel opětovně obžalován u Okresního soudu v Prostějově a vymáhal práva rovněž v trestním řízení u OS pro Prahu 1.
Dne
21.11.2017 Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1.1962, 798 55 Ospělov 6,
předseda správní rady Cannabis is The Cure,z.s..
Dušan
Dvořák, MMCA, nar. 12. 1.1962, 798 55 Ospělov 6
Městský
soud v Praze
č.j.
Si 1532/2017
Obvodní
soud pro Prahu 10
č.j.
67 Nc 8008/2017
Msp
ČR
, čj. MSP-746/2017-OSV-OS/4
Věc:
Žádost
o informace dle infozákona a odvolání na rozhodnutí MS v Praze
dne 2.11.2017 č. Si 1532/2017 k analogické žádosti i informace ze
dne 23. 10. 2017 Obvodnímu
soud pro Prahu 10, který má - pro mne nyní zcela nedostupný -
spis č.j. 67 Nc 8008/2017 (viz příloha s napadanými rozhodnutími
MS v Praze) a vzájemné spolupráci správy obou soudů k podání
dovolání opřeného o důkazy, proto zasláno oběma soudům a k
odvolání a
dodatek stížnosti na rozhodnutí
Msp ČR čj. MSP-746/2017-OSV-OS/4 nevydat přikazující
rozhodnutí!
-
Zašlete urgentně anonymizované rozhodnutí MS v Praze, které v rozhodnutí dne 2.11.2017 č. Si 1532/2017 účelově odmítáte vydat, viz 2. a současně v rozhodnutí zaslaném emailem – viz níže – uvádíte, že je zasíláte anonymizované, ale nic nedošlo.
-
Odvolání, popř. autoremedura k výše uvedenému: V zapíraném rozhodnutí MS v Praze jsou uvedeny stejné identifikační údaje a informace, jako ve všech usneseních OS pro Prahu 10 a usnesení č.j. 11 Co 246/2017 , takže jde o účelový výklad zákona, neboť soud informace žadateli jako žalobci opakovaně vydal a není třeba je anonymizovat.
-
Zašlete A. informaci, pod jakými čísly jednacími Městský soud v Praze od 8.5.2017 do 11.9.2017 (tzn. vydání usnesení Městským soudem v Praze č.j. 11 Co 246/2017 dne 11.9.2017 evidovali moje žádosti o informace, jaké je číslo je číslo jednací předmětné žaloby u MS v Praze ( č.j. 11 Co 246/2017) a B. pod jakými čísly jednacími MS v Praze do 11.9.2017 evidovali mé stížnosti/stížnost na nevydání předmětné informace a C. Zda byly do spisu č.j. 11 Co 246/2017 Městským soudem doloženy důkazní přílohy I – V. z podání od 18.8.2017 – 4.9.2017 zaslaných datovou schránkou žalobce a D. zcela jednoznačně žádám vědět, zda byly do spisu vloženy důkazy citované v rozhodnutí Městského soudu ze dne 2.11. 2017 č.j. Si 1532/2017 pod bodem 1 a zaslané poštou dne 11.10.2017 v domnění, že Městský soud oprávněnost prvoinstančního projednání žaloby uzná za oprávněnou.
-
Odvolání, popř. autoremedura k výše uvedenému bodu 3. D a rozhodnutí MS v Praze dne 2.11. 2017 č.j. Si 1532/2017 v bodu 1. Není možné, aby soud nevěděl, zda byly/nebyly důkazy zaslané poštou do žalobního spisu vloženy, nebo nebyly a není ani jisté, zda byly do spisu vloženy důkazy pro prvoinstanční projednání dle 9 odst. 2 o.s.ř. Městským soudem v Praze zaslané skrze datovou schránku žalobce.
-
Zašlete informaci, zda nalézací soudy v předmětné žalobě ukončené pravomocně usnesením č.j. 11 Co 246/2017 dne 11.9.2017 vyzvaly/nevyzvaly žalobce k uhrazení soudních poplatků.
-
Sdělte, A. jaké skutečnosti opakovaně brání Městskému soudu vydat informaci, která absentovala také v rozhodnutí č.j. Si 1532/2017 dne 2.11.2017, co konkrétně bránilo Městskému soudu sdělit žalobci č.j. žaloby ( č.j. 11 Co 246/2017) a č.j. žaloby více než po dvou měsících, když zákonná lhůta je 1 dnů.
-
Odvolání popř. autoremedura k výše v bodu 6 uvedené absenci žádané - pro žalobní řízení klíčové - informace, neboť v rozhodnutí č.j. Si 1532/2017 dne 2.11.2017 nebylo uvedeno, stejně tak nebylo řádně a srozumitelně zdůvodněno, co znamená obživnutí spisu a fakt, že dne 6.10.2017 soud uvedl, že žaloba č.j. 11 Co 246/2017 nebyla dosud rozhodnuta, když byla rozhodnuta dne 11.9.2917, což soud potvrdil dne 18.10.2017, což již žalobce věděl od Obvodního soudu pro Prahu 10 (usnesení dodáno dne 12.10.2017).
-
K vaší výzvě, že žádost číslo 5 je nečitelná, sděluji, že jsem doložil průtahy Městského soudu u žalobního řízení vedeného u Městského soudu v Praze při registraci právnické osoby podané s řádným návrhem a všemi zákonnými náležitostmi již dne 14.7.2016 u MK ČR (doloženy tři žalobní řízení v předmětné věci u MS v Praze č.j. 11A 1/2017, 5 A 185/2016, 5 A 201/2016) a žádal jsem vědět, jestli je u MS v Praze obvyklé, že žaloba a spis, který je aktivní od 7.9.2017 (viz obživnutí) je rozhodnuta za 4 dny a jestli si MS v Praze vede statistiku, jak dlouho trvá v průměru MS v Praze projednání civilní, správní a trestní žaloby a tyto informace mi sdělí.
-
Vrchní soud v Olomouci uvedl, že jeho rozhodnutí moje datová schránka odmítá přijmout, proto mi je zasílá poštou, sdělte, zda máte rovněž takovou zkušenost.
-
Sdělte, pod jakým číslem jednacím vede předseda Městského soudu v Praze kárný podnět nevládní organizace Ateliér ALF, z.s., IČ: 22680101, Konopná apatyka královny koloběžky první, 798 55 Ludmírov – Ospělov 6 podaný na podatelně Městského soudu ve Spálené ulici dne 22.9.2016 v zastoupení statutárních zástupců - předsedy Františka Slavíka a místopředsedy Slavomila Boudného - k nepravdám rejstříku MS v Praze uvedeným pro usnesení Městského soudu ze dne 18.7.2016 č.j. 53 Co 140/2016 a sdělte, jaké skutečnosti brání v rozhodnutí předsedovi Městského soudu o kárném podnětu, když bylo doloženo s úředně ověřenými podpisy, že adresa Ateliér ALF, z.s. byla od 1.1.2014 – 14.5.2016 Přichystalova 14, 779 00 Olomouc, ne Bořivojova 90, 130 00 Praha 3 a v době rozhodnutí dne 18.7.2016 . Sděluji, že jsem obecným zmocněncem předmětné nevládní organizace Ateliér ALF,z.s. a do 14.5.2016 jejím statutárním zástupcem (předsedou) a daný kárný podnět s žalobním řízením č.j. 11 Co 246/2017 bytostně souvisí.
Děkuji
za urgentní vyřízení žádosti a pokud nebude v rozhodnutí MS v
Praze využito znovu projednání, žádám vědět, kdy bylo
odvolání zasláno ministerstvu spravedlnosti k rozhodnutí
Dne
2.11.2017
Dušan
Dvořák, MMCA
Od:Kejmarová
Jaroslava <JKejmarova@msoud.pha.justice.cz>
Datum: 2. listopadu 2017 12:54
Předmět: Si 1532/2017- sdělení+rozh.část.+přípis
Komu: "dusan.dvorak@konopijelek.cz" <dusan.dvorak@konopijelek.cz>
Datum: 2. listopadu 2017 12:54
Předmět: Si 1532/2017- sdělení+rozh.část.+přípis
Komu: "dusan.dvorak@konopijelek.cz" <dusan.dvorak@konopijelek.cz>
Odesílatel:
Městský
soud v Praze
Spálená
2
112
16 Praha 2
Adresát:
Dušan
Dvořák
|
Ospělov
6
798
55 Ludmírov
|
Adresa
doručení:
VÝZVA:
Soud
Vás v souladu s § 19 odst. 8 zákona č. 500/2004 Sb., správního
řádu, v platném znění, vyzývá k
potvrzení doručení této e-mailové zprávy.
Nebude-li převzetí písemnosti potvrzeno nejpozději následující
pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako
nedoručitelná, soud Vám písemnost doručí, jako byste o doručení
na elektronickou adresu nepožádal/a (§ 19 odst. 9 zák. č.
500/2004 Sb., správní řád).
Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6, přechodně Rehabilitační sanatorium – Lázně Darkov, Čsl. armády 2954/2, 733 12 Karviná - Hranice, zastoupen v žalobním řízení asociací Cannabis is The Cure,z.s. , datová schránka ID 4ex7c9p
Obvodní
soud pro Prahu 10 č.j. 67
Nc 8008/2017
Městský
soud v Praze č.j. č.j.
11 Co 246/2017
Věc:
Žádost
žalobce o zaslání informací dle zákona o svobodném přístupu
k informacím č. 106/1999 Sb. Obvodnímu soudu pro Prahu 10 a
Městskému soudu v Praze
-
Dne 12.10.2017 obdržel žalobce, který je vedoucí výzkumu Konopí je lék, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10 k žalobě projednávané pod č.j. 67 Nc 8008/2017 usnesení Městského soudu v Praze č.j. 11 Co 246/2017 ze dne 11.9.2017. Usnesení se vyrovnalo toliko s odvoláním žalované, když její nároky seznalo, na odvolání a námitky žalobce v usneseních a rozhodnutích Městského soudu v Praze (č.j. 11 Co 246/2017, 1 Nc 2381/2017, 1 NC 2825/2016) a Obvodního soudu na Praze 10 (č.j. 67 Nc 8008/2017), Obvodního soudu pro Prahu 3 (č.j. 7 Nc 2/2016) a dalších soudů, které žalobu projednávaly, uvedené soudy vůbec nereagovaly. Protože žadatel o informace je po úrazu a bude dlouhodobě v rehabilitačním sanatoriu a termín dovolání je časově limitován a žalobce nemá jinou možnost, jak zjistit ze spisu u obou soudů předmětné informace nezbytné k podání dovolání, podává tuto žádost o vydání informací oběma subjektům elektronicky s žadostí o sdělení ceny za vyhledávání těchto informací. K žádosti číslo 1 sdělme, že žalobce jako další důkaz porušování práv zřizovatelů Edukativní konopné kliniky (Ateliér ALF,z.s., Konopí je lék, z.s., Art Language Factory,z.s.) dle § 131 a § 132 o.z. a tedy prvoinstanční projednání žaloby na soudkyni OS pro Prahu 3 JUDr. Písaříkovou Městským soudem v Praze dle § 9 odst. 2 o.s.ř. zaslal dne 12.10.2017 poštou (pošta Karviná,, Darkov) Městskému soudu v Praze do spisu č.j. 11 Co 246/2017 důkazy s rozhodnutími justice a exekutivy dokazující jejich kartel nejen při zajištění ochrany žalované soudkyně, ale i dalších zkorumpovaných soudců ignorujících zákony a nadřazené právo a úmluvy. Šlo o originály rozhodnutí kárných podnětů, stížností, odvolaní a žádosti o informace členů výzkumu Konopí je lék (právnických a fyzických osob) Ústavního soudu ČR pod č.j. SPR ÚS 3/2016, SPR ÚS 92/2016, SPR ÚS 155/2016, SPR ÚS 294/2016, SPR ÚS 312/2016, SPR ÚS 433/2016, SPR ÚS ¨885/2016, dále analogická rozhodnutí nejvyššího státního zastupitelství pod č.j. 3 SPR 24 / 2016, 1 NZN 412/2016, 6 NZN 807/2016, 6 NZN 1278/2016, 6 NZN 1303/2016, 6 NZN 2550/2016 a 1 SIN 21/2016, 1 SIN 49/2016, 1 SIN 58/2016,, 1 SIN 67/2016,1 SIN 110/2016, 1 SIN 111/2016, 1 SIN 113/2016, dále Nejvyššího soudu pod č.j. S 265/2016, S 316/2016, S 456/2016, 1 Ntn 170/2016, SM 244/2016, SM 254/2016, SM 259/2016, SM 308/2016, 1 Zin 91/2016, 1 Zin 96/2016, 1 Zin 99/2016, 1 Zin 139/2016,1 Zin 170/2016, 1 Zin 177/2016, 1 Zin 179/2016,1 Zin 183/2016 Sdělte dle infozákona, zda bylo toto poštovní podání (obálka A4, pošta Karviná, dne 12.10.2017) Městským soudem v Praze zasláno Obvodnímu soudu v Praze do spisu č.j. 67 Nc 8008/2017 (č.j. 11 Co 246/2017), neboť žalobce toto nemůže osobně ověřit ze spisu k podání dovolání. Pokud některá ze stížnstí žalobce Městskému soudu v Praze č.j. St 133/2016, SPR 2505/2016, St 17/2017 a St 89/2017 byla Městským soudem v Praze vloženo do spisu u OS na Praze č.j. 67 Nc 8008/2017, pokud nikoliv, jejich kopie zašlete.
-
Žádost číslo dva: Dne 29.6.2017 Městský soud v Praze rozhodl, že Obvodní soud pro Prahu 10 má správně označit žalovaného, což v usnesení ze dne 26. 4. 2017 č.j. 67 Nc 8008/2017-348 absentovalo. Sdělte dle infozákona číslo jednací a zašlete kopii rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017 nebo případně i jiného data, kterým Městský soud v Praze rozhodl, že Obvodní soud pro Prahu 10 má správně označit žalovaného v usnesení ze dne 26. 4. 2017 č.j. 67 Nc 8008/2017-348. Byla již tehdy Městským soudem k odvolacímu řízení určena spisová značka č.j. 11 Co 246/2017
-
Žádost číslo tři: Žalobce zaslal Městskému soudu v Praze dne 30.7.2017 první žádost o informaci, pod jakým číslem jednacím vede Městský soud v Praze odvolání žalobce na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 4. 2017 č.j. 67 Nc 8008/2017-348. Na uvedenou žádost Městský soud nereagoval. Druhou žádost o informace s 5 dodatky a důkazy do spisu zaslal žalobce Městskému soudu v Praze ode dne 18.8.2017 do 7.9.2017 a opětovně žádal vědět, pod jakým číslem jednacím vede Městský soud v Praze odvolání žalobce na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 7. 2017 č.j. 67 Nc 8008/2017-517. Dne 13.9.2017 podal žalobce Městskému soudu v Praze stížnost na nevydání informace žádané od 18.8.2017. Tetí stížnost na nevydání informace Městským soudem v Praze byla žalobcem podána dne 4.10.2017. Městský soud v Praze dne 6.10.2017 pod č.j. Si 1532/2017 uvedl, že žaloba " je u Městského soudu v Praze vedena jako věc obživlá dne 7. 9. 2017, nevyřízená, pod sp. zn. 11 Co 246/2017" Sdělte dle infozákona: A) jaké skutečnosti MS v Praze bránily vydat informaci k žádosti ze dne 30.7.2017, B) jaké skutečnosti MS v Praze bránily vydat informaci k žádosti ze dne 18.8.2017, C) jaké skutečnosti MS v Praze bránily předat ministesrtvu spravedlnosti stížnost na nevydání informace ze dne 13.9.2017, D) jaké skutečnosti vedly MS v Praze k tomu, že odvolací řízení dne 7.9.2017 obživlo a co tento pojem v praxi znamená a na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto (kdy, kým, pod jakým č.j.), že žalobní spis doložený MS v Praze dne 10.8.2017 byl odložen a řízení nebylo aktivní a obživl dne 7.9.2017, E) jaké skutečnosti vedly MS v Praze dne 6.10. 2017 ke sdělení, že odvolací řízení č.j. 11 Co 246/2017 ještě nebylo rozhodnuto, když bylo rozhodnuto již dne 11.9.2017, což Městský soud v Praze potvrdil dne 18.10 pod č.j. Si 1532/2017, F) Obsahuje/neobsahuje spis č.j. 67 Nc 8008/2017 důkazní dodatky zaslané žalobcem Městskému soudu v Praze od 18.8.2017 do 4.10.2017 k žádostem o informaci o číslu jednacím žalobního řízení a stížnostem na nevydání této informace? Vložil tyto dodatky MS v Praze do spisu, když byly zasílány datovou schránkou žalobce?
-
Žádost číslo čtyři: Městský soud v Praze dne 18.10 pod č.j. Si 1532/2017 uvedl: "Pokud jde o stížnost na průtahy v řízení, vyjádřil se místopředseda Městského soudu v Praze Mgr. Hynek Zoubek dne 5. 4. 2017 nejen konkrétně, ale i obecně k podávání stížností a námitek nedostatku věcné příslušnosti." V tomto rozhodnutí č.j. Spr 962/2017 Městský soud v Praze uvedl: „Pokud jde o stížnosti na průtahy v řízení, v současnosti není vedeno u zdejšího soudu (ať již v pozici soudu odvolacího nebo soudu nadřízeného) žádné řízení, které by mělo za účastníka řízení osoby Cannabis is The Cure,z.s. nebo Mgr. Dušana Dvořáka. V žádném řízení tak u zdejšího soudu ani nemůže docházet k průtahům. Pokud jde o skutečnost, že si stěžujete na špatný procesní postup v daném řízení (vedeném původně před Obvodním soudem pro Prahu 3 ze dne 7 Nc 2/2016), patrně na skutečnost, že věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze, pak Vám musím sdělit, že podle § 118 odst. 2, § 164 odst. 2 zák. o soudech a soudcích se stížností nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti“. Sdělte dle infozákona, jaké skutečnosti bránily Obvodnímu soudu pro Prahu 3 a Obvodnímu soudu pro Prahu 10 a Městskému soudu v Praze , který o žalobě tolikrát jednal (celkem nejméně 4x), vyjádřit se k opakovaným námitkám žalobce, že spor patří dle žalobce prvoinstannčně Městskému soudu v Praze.
-
Žádost číslo pět: MS v Praze rozhodl o odvolání za 4 dny o přijetí spisu, neboť jak Městský soud uvedl, žaloba byla dne 7.9.2017 obživlá a jak je uvedeno v usnesení č.j. 11 Co 246/2017, byla dne 11.9.2017 rozhodnuta. Sdělte dle infozákona, jaká je průměrná délka projednání žalobních řízení u Obvodního soudu v Praze a MS v Praze Pokud souhrnnou statistiku nevedete, sdělte průměr doby projednávání žalob u civilních a trestních sporů.
V
Darkově dne 23.10.2017
Dušan
Dvořák, MMCA
Dušan
Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6, č.j.
SPR
ÚS 13 /17
Ústavní
soud České republiky Joštova
625/8, 602 00 Brno
Věc: Odvolání
na letité nevydání informací
ústavním soudem ČR a opětovně odmítnutých vydat dne 13.
listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 49/17-154 ve
spojení s kárným podnětem na předsedu Ústavního soudu ČR za
vědomé krytí organizovaného zločinu soudci ústavního soudu
č.j.
II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II. ÚS 289/14, č.j.
I. ÚS 2431/15 , č.j. II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16,
č.j. III.ÚS 3354/16 napadajících
s důkazy justiční korupci a kartel Nejvyššího
soudu ČR a Nejvyššího státního zastupitelství ČR v usneseních
č.j. 8 Tdo 1231/2011 a analogicky č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo
181/2015, 6 Tdo 323/2016
s doloženými tragickými důsledky porušování čl. 2 a 3
Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267 Smlouvy o
fungování Společenství, v
němž ústavní soud opětovně neprojednal
porušování
čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 34 a 267
Smlouvy o fungování Společenství v další ústavní stížnosti
odvolatele. Na zcela zkorumpované a důkazně a doložitelně
prolhané soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16 předseda Ústavního
soudu ČR slovy generálního sekretáře odmítl dne 1.11.2017 pod
č.j. SPR. ÚS 49/17 seznat za oprávněný a důvodný kárný
podnět asociace Cannabis is Te Cure,z.s. Kárný podnět
Odůvodnění:
-
Dne 5.10.2017 vydal ústavní soud usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 ve věci opakovaně zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím vylhanými usneseními .
-
Ústavní soud v usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 se vůči napadané nevymahatelnosti neoznámené novelizace § 8 zákona o návykových látkách výroby konopí jako léku novelou č. 141/2009 Sb. vůbec nevyjádřil a nově si soudci ústavního soudu vymyslel, že odvolatel byl obžalován za pěstování nepovolených odrůd konopí a údajně nevymáhal předložení předběžných otázek Soudnímu dvoru již dne 27.10.2010 trestním řízení č.j. 2 T 104/2010 ( č.j. II. US 664/12 / nepovolení obnovy č.j. 2 T104/2010 pod č.j. III. US 396/16 ) z důvodu neoznámení novelizace § 8 zákona o návykových látkách ve věci výroby konopí jako léku novelou č. 141/2009 Sb.
-
Ústavní soud v usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 neprojednáním věci de iure trval na obhajobě letitého bludu unesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011, že novelizace § 8 zákona o návykových látkách ve věci výroby konopí jako léku novelou č. 141/2009 Sb. nespadá k rozhodnutí Soudnímu dvoru z důvodu, že konopí je prý údajně chemická látka k výrobě chemických drog (prekurzor), o kterých rozhodují členské země samostatně a dále nejvyšší a opakovaně ústavní soud nepravdivě uváděli, že § 8 ve spojení s §§ 24 a 29 zákona o návykových látkách údajně není technickým předpisem ve věci výroby konopí jako léku, přestože odvolatel doložil studie a odkazy, že neomamné konopí s vysokým obsahem kanabidiolu (CBD) je doloženo jako vysoce léčivé již v padesátých letech 20.století na Univerzitě Palackého v Olomouci a pro omamnost a rizika konopí s obsahem do cca 5% THC neexistují vědecké důkazy, přičemž přepočet rostlin z výzkumnické farmy odvolatele na zjištěný celkový obsah THC byl u odvolatele v exekucích v letech 2009 – 2017 od 0,01 % THC do 0,7 % THC na rostlinu, což je výsměch dvojitě násobený neexistencí předpisu, jak obsah THC v rostlině konopí vůbec zjistit.
-
Ústavní soud dne 13. listopadu 2017 č.j. SPR. ÚS 49/17-154 k „specifikám“ postupů a informací k usnesení č.j. IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16 uvedl: Generální sekretář Ústavního soudu (dále jen „povinný subjekt“) se s žádostí seznámil a po jejím posouzení dospěl k závěru, že žadateli nelze vyhovět. Odpověď na otázku č. 1 nebylo možné žadateli poskytnout, neboť povinný subjekt nedisponuje informací, zda byli soudci Ústavního soudu členy Lidových milicí, členy pomocné stráže VB nebo členy některého subjektu Národní fronty. ……..povinný sděluje, že mu není znám právní předpis, který by určoval, že písařské chyby mohou v rozhodnutích činit toliko soudci a státní zástupci a že lhůta k podání ústavní stížnosti nedává advokátovi právo na opravu písařské chyby v záchovné lhůtě 60 dnů. Požadavky formulované pod body 3-22 žadatel shodně uvedl: Sdělte, zda šlo o písařskou chybu nebo Ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení sp. zn. III. ÚS 3354/16 Ústavní soud uvedl / tvrdil / se nevyrovnal… apod., případně doplnil požadavkem typu: Sdělte, jaké úvahy a zjištění soud vedly k odmítnutí,… apod. Tímto způsobem se domáhá objasnění různých aspektů rozhodnutí o ústavní stížnosti Dušana Dvořáka, přičemž současně naznačuje jejich nesprávnost. I tuto část žádosti musel povinný subjekt odmítnout, jelikož dovysvětlování soudních rozhodnutí není účelem poskytování informací dle ZSPI a povinný subjekt není k tomuto oprávněn. Neposkytoval by totiž informace, které jsou mu k dispozici tak, jak předvídá § 3 odst. 3 ZSPI, ale vytvářel by informace nové, navíc v podobě názoru, což je typ informací, které dle § 2 odst. 4 ZSPI informační povinnosti nepodléhají.
-
Kárný podnět na předsedu Ústavního soudu za krytí organizovaného zločinu justičně exekutivní mafie v talárech, která dělá, že neumí český jazyk a je zcela nesvéprávným subjektem k výsměchu ústavnosti, označil generální sekretář dne 16.11.2017 pod č.j. SPR ÚS 49/17 ze nedůvodný, protože, citujme vědomé obcházení zákona: Dovolte mi, abych Vám sdělil, že předseda Ústavního soudu vydává rozhodnutí podle informačního zákona nikoliv v pozici soudce Ústavního soudu, ale jako odvolací správní orgán podle § 16 informačního zákona a § 178 správního řádu. V této kompetenci se z povahy věci nemůže dopustit kárného provinění, neboť ji nevykonává jakožto soudce Ústavního soudu, ale - jak už uvedeno - jako správní orgán.
Sděluji,
že v odvolacím řízení pro absenci uvedených důkazů –
informací ve výše uvedených odmítavých usneseních - žádám
nařídit povinnému vydat informace dle infozákona č. 106/1999
Sb. dle odmítnuté žádosti ze dne 28.10.2010 v těchto konkrétních
červeně
neoznačených bodech
žádosti, neboť výše a níže uvedené bludy a manipulace soudu
nepatří do demokratické země.
-
Nežádáno vydat: Sdělte, zda ústavní soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16 byli před rokem 1990 členy Lidových milicí nebo členy pomocné stráže VB nebo členy některého subjektu Národní fronty, např. Pacem in Teris římskokatolické církve apod.
-
Na sv. Václava dne 28.9.2016 k osmému výročí otevření Konopné apatyky královny koloběžky první podal pan advokát Mgr. Pavel Andrle (advokát všech tří výše uvedených poškozených osob žádajících nápravu od Ústavního soudu ČR) devátou ústavní stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16. Protože v podání advokát udělal písařské chyby, tyto ke Světovému dni pro duševní zdraví dne 10.10.2016 v záchovné lhůtě opravil. Doba 60 dnů k podání ústavní stížnosti od doručeného rozhodnutí nejvyššího soudu byla dne 10.10.2016 i s rezervou 5 dnů zachována. Opravu ze dne 10.10.2017 advokát doprovodil sdělením „ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. ÚS IV. 3238/16 si Vám dovoluji zaslat opravu návrhu“ a v přiloženém dokumentu písařskou chybu specifikoval. Ústavní soud stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16 pro písařskou chybu advokáta odmítl . Ústavní soud podání ze dne 10.10.2016, v němž ale absentovala právní argumentace ze dne 28.9.2016, označil jako samostatnou (10) ústavní stížnost Dušana Dvořáka č.j. III.ÚS 3354/16. Sdělte dle infozákona, který předpis určuje, Nežádáno vydat: A) že písařské chyby mohou v rozhodnutích činit toliko soudci a státní zástupci a Nežádáno vydat: B) že lhůta k podání ústavní stížnosti nedává advokátovi právo na opravu písařské chyby v záchovné lhůtě 60 dnů a Žádáno vydat: C) zda se stala právní argumentace stížnosti č.j. IV.ÚS 3238/16 ze dne 28.9.2016 součástí spisu stížnosti č.j. III.ÚS 3354/16, neboť z usnesení ze dne 5.10.207 č.j. III.ÚS 3354/16 toto vůbec nevyplývá.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 je na straně 1, bod I Odůvodnění, odstavec 1. uvedeno, že jsem napadal porušení pouze dvou článků Listiny základních práv a svobod (LZPS), konkrétně čl. 11 odst. 1 a čl. 36, odst. 1 LZPS, když ty byly uvedeny pouze a jen v odmítnuté ústavní stížnosti s písařskou chybou č.j. IV.ÚS 3238/16 a následně jsem advokátem doložil a napadal (zejména dne 27.2.2017 a dne 18.8.2017) porušení více než desítky článků LZPS uvedených rovněž v odmítnuté ústavní stížnosti č.j. III. ÚS 396/16 napadající v rámci obnoveného řízení vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12, v němž Ústavní soud ČR dne 13.4.2012 prvně vědomě mylně uvedl, že spor nepatří Soudnímu dvoru k projednání, protože Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 (analogicky č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016) vyslovil, že konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, což je bohapustá lež vyvrácená zákonem o prekurzorech drog a databází TRIS, lež schválená jako pravda ústavním soudem ve všech ústavních stížnostech členů výzkumu obžalovaných za nedovolenou výrobu konopných drog č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 nebyl uveden seznam předpisů (přičemž o tomto soud hovoří v bodu 44), které byly napadány a důvodně navrhovány zrušit, neboť jsou v hrubém rozporu s mezinárodními úmluvami a Ústavou ČR, konkrétně 1) § 283 až 287 a § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, 2) nařízení vlády č. 3/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, 3) § 2 písm. d), § 5 odst. 5, § 15 písm. e), § 24 odst. 1 písm. a), § 24a, § 24b a § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, 4) zákona č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, 5) vyhlášky č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, a 6) vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v souhrnu evidence v bodu 23 mých předchozích ústavních stížností ve věci základního práva na výzkum a dostupnost léčby konopím nebyla uvedena ústavní stížnost č.j. III. ÚS 396/16 napadající vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12 uvedenou výše v bodu 2, na které bylo vždy jen odkazováno, viz strana 1 dané stížnosti uvedená níže odkazující na rozsudek OS v Prostějově č.j. 2 T104/2010 (viz moje první ústavní stížnost ve věci práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12)
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud v bodě 34 uvedl, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku (z čehož vyplývá, že neoznámená novela výroby konopí jako léku v § 8 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. je nevymahatelná a povolení k výrobě konopných drog/léčiv není možné vymáhat), aniž však soud ihned zahájil obnovu ústavních stížností, ve kterých ústavní soud toto vědomě mylné tvrzení pocházející z odmítnuté ústavní stížnosti č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ) opakovaně vědomě mylně hájil a následně tvrdil, že jsem právně nezpůsobilý prokázat, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a že konopí není prekurzor, k čemuž se však ústavní soud vůbec nevyjádřil. Sdělte, jaké úvahy a zjištění soud vedly k odmítnutí, když z výše a níže uvedeného nevyplývá, že se s tímto soud jakkoliv vypořádal.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nejméně v bodech 32, 33 a 35 uváděl nepravdivé informace, že se definice pěstovaného konopí dle obsahu účinné látky THC v konopí po vstupu do EU údajně nezměnila a pěstovat konopí s obsahem THC nad 0,3 % THC bylo dle § 24 vždy od přijetí zákona o návykových látkách zakázané až do 1.4.2013 a novely č. 50/2013 Sb., když definice vzorku (stopy) k určení obsahu THC byla opakovaně změněna. Teprve od 20.5.2004 je známa norma k zjištění postupu, jak obsah látky vůbec určit a definovat vzorek (stopu): Je znám počet kusů rostlin ve stope (vzorku) k změření průměru obsahu THC – 60 kusů, určena měřená část rostliny – vrcholík) a navíc ještě definováno období, ve kterém smí měření obsahu THC probíhat, což bylo doloženo, že bylo vždy nejen v mých 8 obviněních popřeno a zcela ignorováno, ač je výsledek zjištění obsahu THC zcela odlišný! Změny normy - definice a stopy k určení nastaly: 1) od 20.5.2004 novelou č. 362/2004 Sb. , a to jak zjistit obsah THC s limitem do 0,2 % THC ve vrcholících (zjištěno průměrem z 60 ks vrcholíků měřených 20 dní před nakvetením do 10 dnů po zahájení tvorby semene) pro pěstitele nad 100 m2 dle novely § 29 zákona o návykových látkách (změnu Nařízení EU k závazné metodice měření THC v roce 2009 raději ani neuvádím), 2) od 1. 1.2010 do 5.1.2012 zavedením trestnosti skutku pěstování konopí zákonem č. 40/2009 Sb. dle § 289 předmětného zákona na definiční obsah legality pěstovaného konopí, které je s obsahem do 0,3% THC v celé rostlině (zákonodárcem určeno jako trestné, když obsah přesáhne limit na 5 rostlinách) konopí včetně kořene dle vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. , tzn. v praxi konopí s obsahem THC až cca 3-7 % THC v samičím květu konopí dle dané odrůdy konopí a s obsahem až cca 1-3% THC ve vrcholíku konopí dle odrůdy. Dále se definice konopí změnila potřetí 3) dne 5.1. 2012 novelou č. 3/2012 Sb. vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. definující pro trestní právo legální konopí nově pouze jako část (5 ks) vrcholíků, která překročila limit THC, avšak zcela odlišně i z hlediska zjistitelného obsahu THC, než jak vrcholík definuje zákon o návykových látkách, což je nadřazená právní norma, stejně tak odlišně, jak definuje Nařízení EU dle množství (stopa 60 ks) a doby měření. Novela č.3/2012 Sb. byla 5.1.2012 Sb. přijata ihned poté, co se k definici konopí a měření jeho obsahu v mém prvním trestním řízení justice vůbec nevyjádřila a k mé údajné zjištěné vině a trestu si pomohla lží o konopí jako prekurzoru pro znepřístupnění sporu vůči Soudnímu dvoru v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 a v analogické justiční korupci ústavního soudu č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ).
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nepravdivě tvrdil, že jsem pěstoval konopí s obsahem THC nad 0,3%, když pro toto tvrzení neexistoval nikdy žádný zákonně zjištěný důkaz a na mé straně byl prospěch a na straně justice doložené zločiny a dále když zejména v bodě 25 a 26 svými výroky k legálnímu konopí a údajné jednoznačnosti poznání obsahu látky THC v rostlině konopí a údajné právní opodstatněnosti soudu použít ze tří zcela odlišných definic konopí právě tu, která je pro občany nejnepříznivější z hlediska obsahu účinných látek včetně THC a kdy v důsledku ústavní soud v bodech 25 a 26 uvedl, že neplatí čl. 4. odst. 4 LZPS o zneužívání předpisů k jiným účelům, než byly vytvořeny a že neplatí č. 39 LZPS o udělení trestu toliko na základě zákona, že neplatí usnesení NS ČR sp. zn. 3 Tdo 52/2008 a rozsudek Soudního dvora č. C-137/09 Josemans, zejména body 37 až 41 o právu na výzkum a léčbu konopím třebas s 20 % THC, že neplatí § 12 odst. 2 TZ zásada subsidiarity trestní represe, že neplatí klíčové principy trestního práva jako je presumpce neviny a v pochybnostech vždy ve prospěch obviněného, když bylo na důkazech doloženo, že 1) Policie ČR nemá žádnou právní normu, jak určit tvz. stopu (vzorek k měření), což je zcela klíčové a unijní norma udává jako vzorek (stopu) nejméně 60 vrcholíků, 2) Rozdíly v postupech měření obsahu THC v konopí dle měřeného vzorku (stopy) např. policie Jihomoravského a Olomouckého kraje jsou nejméně 50% u té samé rostliny konopí, takže ČR je rozdělena do 14 samostatných regionů s právem policie určovat, co je zákonné a co zakázané a dále když bylo doloženo vědci, že 3) Ta samá odrůda konopí může mít až 26 násobně odlišný obsah účinných látek (viz Hanuš), 4) OSN, EU a ČR nemá žádný důkaz, že konopí s obsahem nad 0,3%THC je snad někomu nebezpečné, když omamné začíná být konopí s obsahem od 3% THC a výše v samičím květu (viz Zábranský) a 5) tvrzení soudu v bodu 25 a 26, že lze předvídat, co je legální konopí a jaké odrůdy lze pěstovat, když právě v tomto trestním řízení v roce 2012 jsem dokázal na důkazech, že policie naměřila nadlimit THC také u uznané odrůdy konopí Finola a Carmagnola, ke kterým jsem doložil certifikáty osiva. Viz stanoviska znalců prof. Fréborta, doc. Hanuše a studie doc. Ondry ve spisu dokazující zcela odlišné obsahy THC dle vzorku (stopy) k měření účinné látky, dokazující bezpečnost konopí včetně tzv. marihuany a neomamnost konopí s obsahem do cca 3- 5% THC v květu samičí odrůdy konopí (Hanuš, Zábranský). Sdělte, na základě jakého konkrétního zákonného předpisu policie zjistila, že jsem překročil obsah THC v konopí, když toto soud tvrdí.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud stejně jako nalézací soudy od roku 2010 vůbec nevypořádaly s otázkou, že exekuované konopí a jeho produkty patřily právnickým osobám zapojeným do výzkumu, kterým bylo vždy zakázáno být účastníkem sporu.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 34 ústavní soud v první větě tvrdí, že nalézací justice správně určila, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS (viz č.j. II. US 664/12 a další), aby toto tvrzení v další větě soud vyvrátil a tvrdil, že zákon o návykových látkách je de iure technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS. Pokud odpovídající osoba rovněž netrpí schizofrenií, sdělte zcela explicitně zda je či není konopí prekurzor a zda je či není zákon o návykových látkách v ustanoveních o pěstování a výroby konopí a jeho produktů technickým předpisem ve smyslu práva Společenství.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 na řadě míst (body 37, 25 a 26) tvrdil (resp. účelově vyvozoval), že jsem snad byl kdy obviněn za pěstování konopí, když jsem byl vždy obviněn za nedovolenou výrobu konopných drog, což však nebylo právně přípustně s ohledem na nenotifikaci novely zákona o návykových látkách do databáze TRIS před mým prvním obviněním, kdy bylo novelou č. 141/2009 Sb. v § 8 zákona o návykových látkách určeno, za jakých podmínek je možné vyrábět konopné drogy. Představa soudu, že nejprve do 1.4.2014 nakoupím konopí (květ) ze zahraničí, nebo od 1.4.2014 vyhraji tendr, následně konopí odkoupí SUKL a teprve pak si od SUKLu odkoupím konopí zpět k výrobě konopných léčiv je zřejmě úvahou a výstupem z nějakého JZD justice, ne ústavního soudu. Sdělte, A) na základě jakých skutečností soud neuvedl spornou novelu č. 141/2009 Sb. a vůbec se k tomuto neoznámenému předpisu nevyjádřil, a jeho chybu napravte, neboť dosavadní justiční korupce v této věci je pro obnovu řízení a předložení sporu Soudnímu dvoru rozhodná. Dále sdělte B) zda měla být novela č. 141/2009 Sb. oznámena do databáze TRIS a je/není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když ani v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud vůbec nevyrovnal (od II. US 664/12 - III.ÚS 3354/16) s napadaným nepravdivým usnesením nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 ze dne 27.10.2011, ve kterém nejvyšší soud uvedl a ústavní soud potvrdil jako zákonné (č.j. II. US 664/12), že údajně není právně přípustné bez povolení do 100 m2 pěstovat konopí s obsahem do 0,3% THC (analogicky mne opětovně odsuzující rozsudek Okresního soudu v Prostějově dne 25.5.2017 č.j. 11 T 130 /2016 ve spisu). Sdělte, zda je/není povoleno bez jakéhokoliv oznámení/povolení pěstovat a zpracovávat konopí s obsahem do 0,3 % THC pěstované do 100 m2, když nad 100 m2 pěstování se uznané odrůdy s 0,2% THC ve vrcholíku oznamují Celní správě a pro pěstování do 100 m2 neexistuje regulační orgán.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 ústavní soud nepravdivě uvedl, že konopí s obsahem THC nad 0,3% THC není obchodovatelným zbožím a odkázal na rozsudek Soudního dvora ze dne 16.12.2010 č. C -139/09 Josemans, když právě tento rozsudek v bodech 36 – 41 explicitně určil, že konopí k terapii a výzkumu je obchodovatelným zbožím.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 soud uvedl, že nejde o netrestnost skutku a krajní nouzi, pokud osoby odvracející nebezpečí utrpení či smrti (nebo ti, co to udělají pro vědecké zjištění či jako předpoklad poskytnutí efektivní pomoci) pěstují konopí ke své léčbě a výzkumu, tak podle soudu 3-4 měsíce pěstování konopí údajně neznamená, že člověk odvrací konkrétní a blízké nebezpečí a nejde proto o krajní nouzi dle § 28 trestního zákoníku, aniž soud uvedl, jak jinak si mají lidé ochránit život a zdraví než pěstováním konopí. Pokud snad soud myslel, že mají byt občané extrémně bohatí debilové, kteří si chodí kupovat konopí, které neprošlo žádným srovnávacím výzkumem, do lékárny za 50 tisíc měsíčně, nechť toto sdělí explicitně nebo vysvětlí a doloží důkazy, jak jinak, než pěstováním konopí vyrobit konopná léčiva. Navíc v době skutku bych konopí s extrémními potížemi a náklady musel dovézt z Holandska ve velmi omezeném sortimentu 3 odrůd s vysokým obsahem THC. Jak bylo soudu doloženo, ihned po zpřístupnění konopí v lékárně v prosinci 2014 mi jej ošetřující lékařka doporučila, leč cena a kvalita byly zcela mimo realitu právě díky korupci ústavního soudu.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 37 soud uvedl, že o netrestnost skutku a krajní nouzi by mohlo jít pouze v případě vlastního přímého podání osobě v akutním ohrožení, když na tomto příkladu se cynismus zločinců v talárech vyjevuje nejlépe. Vysvětlete, jak konkrétně by mohl někdo někomu konopí a jeho produkty podat, když je to údajně zakázané získat? Paragraf neposkytnutí pomoci snad nyní účelově neplatí a nemoc a utrpení počká do doby, až se justice s prokuraturou a korupčníky v parlamentu domluví? Sdělte, jak jinak než pěstováním konopí lze získat konopný produkt, kterým člověk odvrací následky desítky vážných a smrtelných nemocí včetně justici doložených úspěchů léčby různých typů rakoviny, neurologických onemocnění či amputace končetin při diabetes, které dnešní chemicko-zdravotnický systém léčit neumí, nebo jen za cenu dalších neblahých sekundárních následků a nepokoušejte se laskavě zpochybňovat kvality a účinnost konopí v terapii, když na to na rozdíl ode mne nemáte žádnou odbornost a kvalifikaci a výzkum je v dané věci (srovnávací studie dle složení a DG) zakázán, resp. od 14.2013 a zákona č. 50/2013 Sb. natolik administrativně znepřístupněn, že je de facto zakázán, ač je konopí bezpečné a minimálně návykové (asi jako káva).
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 38 uvedl, že nejde o netrestnost skutku a přípustné riziko dle § 31 odst. 1 trestního zákoníku pěstovat a zpracovávat konopí k ochraně zdraví sebe, rodiny a členů výzkumu z titulu své funkce a odbornosti, protože to údajně v souladu s § 31, odst 2 vylučuje jiný předpis, když je prý zakázané bez povolení pěstovat konopí s obsahem nad 0,3% THC, když tento vágní a na žádném důkazu o škodlivosti doložený úřednický limit THC do 0,3 % THC měřený policií v každém kraji jinak bez jediné a jednotně používané zákonné normy policií je vědecky naprosto bagatelní nicotnost, oproti řadě mezinárodních úmluv včetně zákonů a trestněprávně postižitelného neposkytnutí pomoci a základnímu právu na výzkum a zdraví, život, snížení utrpení, svobodu myšlení, právu na důstojnost atd. Viz seznam tolika porušených základních práv a svobod neuvedených soudci – viz výše. Připomeňme základní tvrzení při posuzování proporcionality práva používané soudem: Podle odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3165) dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv. extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.). Tyto argumenty totiž používá Ústavní soud k odůvodnění své vlastní rozhodovací praxe, při které z podnětu ústavních stížností výjimečně zasahuje do rozhodnutí obecných soudů, pokud má takový extrémní nesoulad za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení principů řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 LPS, jakož i z čl. 1 Úst (viz souhrnně zejména ÚS 172/2004-n.), a obdobně je používají i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 3 Tdo 668/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 5 Tdo 1273/2007).
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že legalizace konopí k léčbě a výzkumu, citace: „prošla řádným legislativním procesem, což nebylo vyloučeno ani v rozhodném období“, když je na důkazech doloženo, že zjevně korupční zákon č. 50/2013 Sb., jehož jedinou motivací bylo ochránit vysoké ceny marihuany na černém trhu, nikoliv zpřístupnit konopí vědě a výzkumu a především těžce trpícím (až 60- 70% je léčba bolesti), současně zákona, který je v hrubém rozporu s lékovým zákonem pro neexistenci důkazů o dávkování a indikacích dle složení konopí a je především nevymahatelný, s miliardovými škodami na státním rozpočtu, protože nebyl – i přes mé opakované upozorňování všech poslanců a šéfů výborů a stran od roku 2012 (všech), senátorů a šéfů výborů a prezidenta (2013) notifikován dle práva Společenství, a tedy žádným řádným legislativním procesem neprošel, navíc tak účelově zpackaný zákon, že nadále činí (pro všechny) výrobu konopných léčiv zcela a naprosto zcela nedostupnou, což bylo soudu dobře známo a je doloženo na důkazech a tragédiích od 25.2.2012 a mé celkově druhé ústavní stížnosti a první ústavní stížnosti ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím a č.j. II. US 664/12 . V této souvislosti je tedy naprostým výsměchem a cynickým bludem ničím nedoložené tvrzení soudu, že tento zcela zkorumpovaný legislativní proces prý údajně umožnil celospolečenský užitek z výzkumu a léčby konopím.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že výše uvedený legislativní proces se zákonem č. 50/2013 Sb. umožnil výzkum a léčbu konopím, avšak toliko kvalifikovaným subjektům, když nic takového vůbec korupční zákon č.50/2013 Sb. důkazně a doložitelně neumožnil (tendry jsou pro jednu odrůdu a je nejméně cca stokrát poddimenzovaná kapacita potřeb) a žádný takovýto kvalifikovaný subjekt NEEXISTUJE, což však není vina lékařů. Lékaři neznají a nemají ani šanci znát - i díky naprosté nekvalifikovanosti a nevzdělanosti nezákonně monopolizovaného SUKLu - rozdíly v dávkování a reakcích, které mohou být extrémně terapeuticky a psychologicky odlišné. První seminář o tomto tématu pro lékaře a lékárníky byl Institutem pro vzdělávání lékařů pořádán až dne 3.10.2017, přičemž jeho „úroveň“ byla stavěna na základě výměny dílčích dvouletých zkušeností práce s jednou odrůdou konopí několika lékařů a ukazovala, jak lékaři nevědí a nemají šanci diskutovat zásadní otázky terapie včetně metod. Návrh soudu, ať občané iniciují změny zákonů je jako z Marsu a trapným pokusem justičních manekýnů se vyvinit. Podal jsem od 21.3.2008 tři legislativní návrhy a podepsali je rektoři, děkani, profesoři, docenti atd., korupci v Parlamentu však nelze čelit než vymáháním práva skrze trestní řízení, neboť nejde o problém medicínský, ale právní hrubě porušující mezinárodní úmluvy. De iure nemohou ani lékaři s e-receptem a přihlášení k SUKLU a registrovaní u SUKLu pro léčebné konopí ani nechat v lékárně vyrábět výtažky, masti, čípky, maceráty apod. a musí pracovat pouze s jedním květem odrůdy s 19% THC bez CBD, nejen díky nevzdělancům na SUKLu. Tvrzení skutečných znalců věci, že dnes o terapii konopím vědí mnohem více nemocní, než lékaři, jsou bohužel absolutně pravdivá. Sdělte jména oněch kvalifikovaných subjektů, na které soud odkazuje.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 40 uvedl, že mé tvrzení o prospěšnosti zpřístupnění léčebného konopí občanům mnohonásobně převyšuje možná rizika je údajně jen mým subjektivním přesvědčením, když na mé straně stojí důkazy nejen od nositelů řady Nobelových cen včetně cen za ekonomii jako Milton Friedman (enormní ztráty na rozpočtech), stovek či spíše tisíců vědeckých studií (včetně Česko-britské srovnávací studie, za kterou jsem v roce 2000 obdržel cenu britské vlády a v daný rok se v mnou vedeném terapeutické programu v Olomouci mohl podávat k substituci heroinu vysoce návykový metadon, v roce 2017 nesmím umírajícím podat zcela bezpečné konopí?!) a řada světových politiků včetně předsedy OSN vyzvala politiky k zastavení prohibice a kriminalizace občanů pro tragédie, které cyničtí soudci ústavního soudu zřejmě považují za nicotnost a kdy jsem – doloženo ve spisu – doložil se studií z Diabetologického centra v Praze ve vztahu k amputaci diabetické nohy, že jen konfiskacemi výzkumnické farmy v Ospělově od roku 2008 došlo ke škodám nejméně cca 5 miliard Kč, nepočítaje v to utrpení a sociální vyloučení a postižení celé rodiny těchto diabetiků. V loňském roce OSN na jednání UNGASS zcela jednoznačně zaznělo a je v závěrečných dohodách, že změny zcela zastaralé Úmluvy o návykových látkách z roku 1962 nejsou možné pro extrémní nesoulad postojů všech členských zemí a každá země má postupovat podle svého ústavního pořádku, kdy podle diplomatů tato zločinecká úmluva tzv. vyhnije. Sdělte, na jakých důkazech soud vyvodil, že jde v dané věci vylučující trestnost mého skutku o můj subjektivní názor a doložte na důkazech prospěšnost represivní legislativy.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 43 uvedl nepravdu, že nemohl přezkoumat návrh na obnovu ústavních stížností č.j. IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15 a neuvedl usnesení č.j. III. US 396/16, ve kterých justice vědomě mylně tvrdila, že první trestní řízení Dušana a Radomíry Dvořákových nemělo právní vady a spor nepatří Soudnímu dvoru k rozhodnutí, protože konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, když tuto zjevnou nepravdu ústavní soud určil v usnesení č.j. II. US 664/12 a následně justice včetně ústavního soudu vždy uváděla, že jsem prý údajně nepříčetný a nemám právo tyto justiční bludy vyvracet, když byl soudu doložen znalecký posudek znaleckého ústavu PN Bohnice ze dne 12.12.2016, který doložil, že jsem byl v letech 2008 – 2016 příčetný a návrhy na omezování mé svéprávnosti a ustanovování mi ochranné léčby byly nedůvodné a že jde o problém právní, ne psychiatrický. Sdělte a doložte na důkazech, kdy konkrétně se soud v letech 2012 – 2016 v mých ústavních stížnostech a stížnostech Miloslava Tetoura (č.j. I. ÚS 2431/15) a Radomíry Dvořákové (č.j. III. US 396/16, obnova k č.j. II. US 664/12) vyrovnal s mylným tvrzením Nejvyššího soudu č.j. ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/201 a Ústavního soudu ze dne 13.4.2012 č.j. II. US 664/12, kde vůči namítané nevymahatelnosti předpisu - a mé údajné povinnosti mít povolení k výrobě konopných produktů pro výzkum a léčbu - pro neoznámení novely výroby konopí jako léku č. 141/2009 Sb uvedl, že dané pochybení exekutivy neoznámit předpis do databáze TRIS nespadá pod právo Soudního dvora, protože zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prekurzor, o kterých rozhodují členské země.
-
Žádáno vydat dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 44 nepravdivě uvedl, že konopí bylo určeno k páchání mé trestné činnosti (za kterou jsem byl odsouzen v prvním řízení a následně prohlašován za nepříčetného) Zákonodárce s ohledem na veřejné zdraví oprávněně určil, že by se s omamnými a návykové látkami mělo zacházet tak, aby nedocházelo k šíření těchto látek a užívání těchto látek a vznikům drogové závislosti (toxikomanie). Nic takového mi však nikdy prokázáno nebylo. Sdělte a doložte důkaz, že jsem snad někomu ublížil nebo někoho ohrozil nebo mohl ohrozit nebo způsobil škody či jednal tak, jak je dle civilizovaného práva nazváno trestným činem. V čem vlastně konkrétně spočívá trestnost mého skutku? Že jsem snad možná mohl mít konopí, které mělo nad 0,3 % THC, které však bylo prospěšné nejen mně? Sdělte rovněž, jaké jsem ještě nevyčerpal jiné právní cesty k ochraně úmluvami a ústavou garantovaných základních práv a svobod k prosazení práva na výzkum a léčbu konopím, které jsou (viz také bod 22) brutálně pošlapávána justicí a exekutivou, že nelze aplikovat článek 23 LZPS a ústavně garantovaného práva či spíše povinnosti občana na občanský odpor proti justičně exekutivní mafii a dosud z mé strany vymáhaného vždy pouze a jen právními prostředky.
-
Žádáno dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když se v usneseních č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16, ale ani v usnesení ze dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 se soud vůbec nevyrovnal s doloženými zločiny proti lidskosti s následky smrti a těžkých ublížení na zdraví na členech výzkumu spáchaných exekucemi majetků výzkumu zakázaných vždy prokuraturou vyšetřovat, což bylo doloženo již k prvnímu trestnímu řízení nejvyššímu soudu k dovolání a návrhu na projednání řízení Soudním dvorem č.j. 8 Tdo 1231/2011.
K
99. výročí vzniku republiky, které se dosud bohužel nepodařilo
sv. Bolševickou justiční inkvizici vymýtit, dne 28.10.2017
odvolatel uvedl: Domnívám se v souladu s čl. 23 LZPS, že v rámci
šetření kárných podnětů by na uvedenou žádost o informace
měli odpovědět soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16, neboť takový
mafián v taláru jako soudce Radovan Suchánek měl doloženy
důkazní listiny v letech 2014 – 2017 v rozsahu více než tisíc
stran, jaké škody takové jednání páchá na veřejných
rozpočtech, což je však proti vědomým zločinům prokurátorů
a soudců z Prostějova (nejen obligátního dua Mgr. Černík a Mgr.
Otrubová) s následkem smrti nevinných lidí, kteří byli do
výzkumu zapojeni, naprostá nicotnost.
Dušan
Dvořák, MMCA, v.r.
Signatář
Dne
17.11.2017